17.   Česká literatura 2. poloviny 20. století   17.1.   Základní informace          
          17.2.   Poezie v letech 1945 - 1968          
          17.3.   Próza v letech 1945 - 1968   17.3.1.   Válečná próza  
                  17.3.2.   Budovatelský román  
                  17.3.3.   Historický román  
                  17.3.4.   Psychologická próza  
          17.4.   Drama v letech 1945 -1968          

17. ČESKÁ LITERATURA 2. POL. 20. STOL.

17.1. ZÁKLADNÍ INFORMACE

vývoj:

 

období 1945–1948:

      radost z konce války, z osvobození od fašismu

 

období 1948–pol. 50. let:

      definitivní vítězství komunistů, stalinský kult osobnosti, dogmatismus; oficiální literatura s budovatelskou tematikou (schematismus)

 

období od pol. 50. let–1968:

      postupné uvolňování vrcholilo Pražským jarem 1968; po srpnu 1968 konec svobodného vývoje

 

období 70. a 80. let:

      tzv. normalizace, tj. totalitní komunistická diktatura

      3 proudy literatury (vzájemně se ovlivňují, nakonec splývají):

      t    oficiální, odpovídající vládnoucímu režimu

      t    exilová (vydávaná v cizině)

      t    samizdatová (rozmnožovaná strojopisně, nemohla nebo nechtěla být vydávána)

 

období po listopadové revoluci 1989–konec totality

17.2. POEZIE V LETECH 1945 – 1968

    reakce na válku, radost z nově získané svobody; patetická vyznání – F. Halas, Barikáda, V řadě, V. Závada, Povstání z mrtvých, J. Seifert, Přilba hlíny, V. Holan, Dokument, F. Hrubín, Chléb s ocelí, Jobova noc

    zároveň znepokojení a obavy o budoucnost – F. Hrubín, Hirošima, Proměna

    poezie oslavující poválečnou dobu a politické osobnosti – I. Skála, V. Nezval aj.

    tematika rodného kraje, rodiny – J. Seifert, V. Závada, J. Kainar aj.

Literární skupiny 

         Skupina 42 (1942–1948) – J. Kolář, J. Kainar, I. Blatný aj. – inspirace velkoměstskou civilizací a periférií

o        Skupina 42, česká umělecká skupina, založená v roce 1942; jejími členy byli malíři F. Gross, F. Hudeček, K. Lhoták, K. Souček, J. Kotík, J. Smetana a od 1945 B. Matal, sochaři L. Zívr, fotograf M. Hák, teoretici J. Chalupecký a J. Kotalík a básníci J. Kolář, I. Blatný, J. Hauková a J. Kainar. Skupina vycházela z odkazu kubismu, futurismu, konstruktivismu, nové věcnosti i surrealismu. Byla jí blízká poezie života velkoměsta i jeho periferie; zaměřena na život obyčejného městského člověka. Okouzloval ji technický pokrok současnosti. Teoretickým východiskem se jí stala stať J. Chalupeckého Svět, v němž žijeme. Činnost skupiny ukončena v roce 1948

         Skupina Ohnice (1939–1945) – K. Bednář aj. – vliv existencialismu, program ”nahého člověka” (úzkost a zklamání)

         Skupina Rudého práva – 1945 – I. Skála aj.

         Skupina Mladé fronty – 1947 – program dynamoarchismu (dynamis = síla, archien = vládnout) – F. Listopad, L. Fikar aj.

         Skupina surrealistů (1938–1948) – V. Effenberger aj.

o        Skupina surrealistů v ČSR, literární a umělecká skupina, která vznikla v roce 1934 a vyvíjela aktivitu do začátku 2. světové války. Jejím zakladatelem byl V. Nezval, členy K. Biebl, J. Ježek, J. Štýrský, Toyen, V. Makovský, J. Honzl, K. Teige aj. Jádro skupiny tvořili členové někdejšího Devětsilu; básníci této skupiny se přeorientovali k surrealismu od poetismu, který koncem 20. let vyčerpal své tvůrčí možnosti. Skupina udržovala pravidelný styk s představiteli surrealismu v Paříži. V roce 1938 V. Nezval skupinu rozpustil na protest proti antisovětským názorům některých členů. Z druhé vlny surrealismu v české literatuře byla nejvýznamnější básnicko-výtvarná skupina Ra, která rozvíjela činnost za 2. světové války a v prvních poválečných letech; zdůrazňovala „tvárné úsilí a kompozičnost“, neměla důvěru k čistému psychickému automatismu. Poprvé kolektivně vystoupila za protektorátu Čechy a Morava sborníkem Roztrhané panenky. V 60. letech se aktivizovala skupina „surrealistů na Spořilově“. Dokumentem snah o oživení surrealismu v 60. letech se stal sborník Surrealistické východisko a revue Analogon. Surrealistické prvky jsou patrny zejm. v díle R. Weinera

         Skupina Ra (1942–1948) – L. Kundera aj. – tendence surrealistické

         Kulturní kádr Českého svazu mládeže – P. Kohout aj.

         Katoličtí básníci – B. Reynek, J. Zahradníček, V. Renč, Z. Rotrekl, I. Slavík aj.

         Brněnská skupina kolem časopisu Host do domu  od pol. 50. let – O. Mikulášek, J. Skácel aj.

         Skupina kolem časopisu Květen – 1955 – M. Florian, M. Holub, K. Šiktanc, J. Šotola, M. Kundera aj. – program poezie všedního dne

         Skupina kolem časopisu Tvář (1963–1966), pak Sešity (1966–1969), znova Tvář (1968–1969) – V. Havel, J. Lopatka, J. Gruša, Josef Topol aj. 

Významné osobnosti 

Jiří Kolář  * 24. 9. 1914

Josef Kainar  * 29. 6. 1917, † 16. 11. 1971

Ivan Blatný  * 21. 12. 1919, † 5. 8. 1990

Ladislav Fikar  * 29. 6. 1920, † 17. 7. 1975

František Listopad  vl. jm. Jiří Synek, * 26. 11. 1921

Jan Zahradníček  * 17. 1. 1905, † 7. 10. 1960

Václav Renč  * 28. 11. 1911, † 30. 4. 1973

Jiří Šotola  * 28. 5. 1924, † 8. 8. 1989

Karel Šiktanc  * 10. 7. 1928

Miroslav Florian  * 10. 5. 1931, † 10. 5. 1996

Miroslav Holub  * 13. 9. 1923, † 14. 7. 1998

Vratislav Effenberger  [efenbergr]  * 22. 4. 1923, † 10. 8. 1986

Oldřich Mikulášek  * 26. 5. 1910, † 13. 7. 1985

Jan Skácel  * 7. 2. 1922, † 7. 11. 1989

Václav Hrabě  * 13. 6. 1940, † 5. 3. 1965

Jiří Suchý (1931)

básník a písničkář – soubory textů Klokočí, Motýl, Pro kočku, Písničky

17.3. ČESKÁ PRÓZA V LETECH 1945 – 1968

    válečné prožitky (Drda, Fučík aj.)

    kronikářský román s dokumenty (Zápotocký, Pujmanová, Branald)

    budovatelský (výrobní) román (Řezáč, Marek, Říha aj.) – zúžené pojetí socialistického realismu: dogmatické zjednodušování společenské funkce umění, přecenění aktuální techniky a výchovného cíle na úkor estetických hodnot a tvůrčí individuality

    historický román (Pujmanová, M. V. Kratochvíl, Neff, Daněk, Šotola)

    psychologický román (Valenta, Mucha)

    vzpomínkové prózy – v 60. letech (Hrubín)

    reportážní próza (Majerová, Pujmanová, Olbracht, Glazarová)

 

17.3.1. Válečná próza

1. vlna: beletrie i dokument, faktografičnost, reportážní prvky, (očité svědectví) 

Jan Drda * 4. 4. 1915, † 28. 11. 1970

Jiří Marek  vl. jm. Josef Jiří Puchwein, * 30. 5. 1914, † 10. 12. 1994

Adolf Branald  * 4. 10. 1910

Marie Pujmanová   * 8. 6. 1893, † 19. 5. 1958

téma koncentračních táborů a vězení: 

Julius Fučík  * 23. 2. 1903, † 8. 9. 1943

židovská tematika:

Jiřího Weila  * 6. 8. 1900, † 13. 12. 1959

2. vlna: přelom 50. a 60. let – větší míra psychologické analýzy, v popředí subjekt člověka ve vztahu k době, ne události v širších souvislostech

Arnošt Lustig  * 21. 12. 1926, český prozaik

Norbert Frýd  vl. jm. N. Fried, psal se i Nora Frýd, * 21. 4. 1913, † 18. 6. 1976

Ladislav Fuks  * 24. 9. 1923, † 19. 8. 1994

Karel Ptáčník  * 27. 8. 1921

Jan Otčenášek  * 19. 11. 1924, † 24. 2. 1979

Ladislav Mňačko  * 28. 1. 1919, † 24. 2. 1994

Bohumil Hrabal  * 28. 3. 1914, † 3. 2. 1997

Josef Škvorecký  * 27. 9. 1924

3. vlna: v 70. letech – válka ze zorného úhlu odstupu 

Ota Pavel vl. jm. Ota Popper, * 2. 7. 1930, † 31. 3. 1973

Zdeněk Pluhař  * 16. 5. 1913, † 18. 6. 1991

17.3.2. BUDOVATELSKÝ - VÝROBNÍ ROMÁN

próza poznamenaná režimem; navazuje na předválečný městský a venkovský román – popis prostředí, schematické postavy (pozitivní hrdinové = dělníci a funkcionáři, negativní = rozkolísaní intelektuálové, špióni); třídní srážky a sabotáže, obraz znárodňování, budování, združstevňování vesnice, osídlování pohraničí po odsunu Němců 

Václav Řezáč vl. jm. V. Voňavka, * 5. 5. 1901, † 22. 6. 1956

 Jiří Marek ad) a, 1. vlna

Nad námi svítá 

Bohumil Říha * 22. 2. 1907, † 15. 12. 1987

F. K. Sedláček

Závod ve stínu  

T. Svatopluk  vl. jm. Svatopluk Turek, * 25. 10. 1900, † 30. 12. 1972

Jan Otčenášek ad) 2. vlna

Jan Procházka  * 4. 2. 1929, † 20. 2. 1971

17.3.3. HISTORICKÝ ROMÁN

návaznost na předválečný román, ale jiná tematika – počátky dělnického hnutí, dokumentárnost

Antonín Zápotocký (1884–1957)

Adolf Branald ad) a, 1. vlna

Chléb a písně 

Géza Včelička  vl. jm. Antonín Eduard Včelička, * 7. 5. 1901, † 30. 12. 1966

v 50. a 60. letech rozsáhlé románové cykly

v historii hledán klíč k pochopení současnosti 

Václav Kaplický  * 28. 8. 1895, † 4. 10. 1982

Miloš Václav Kratochvíl  * 6. 1. 1904, † 9. 7. 1988

Oldřich Daněk  * 16. 1. 1927, † 3. 9. 2000

Vladimír Neff  * 13. 6. 1909, † 2. 7. 1983

Jiří Šotola   * 28. 5. 1924, † 8. 8. 1989

Jarmila Loukotková  * 14. 4. 1923

Josef Sekera   * 4. 12. 1897, † 14. 11. 1972, český prozaik

František Kožík  * 16. 5. 1909, † 5. 4. 1997

17.3.4. PSYCHOLOGICKÁ PRÓZA

odvrat od schematických občanských postojů, pozornost věnována vnitřnímu životu člověka 

Edvard Valenta   * 22. 1. 1901, † 21. 8. 1978

Jiří Mucha  * 12. 3. 1915, † 5. 4. 1991

17.4. DRAMA V LETECH 1945 –1968

a)   po válce

b)   1. pol. 50. let

téma vesnice za války a po ní 

Miloslav Stehlík  * 2. 4. 1916, † 15. 7. 1994

téma historie 

Vojtěch Cach  * 7. 8. 1914, † 30. 9. 1980

budovatelská tematika 

Vašek Káňa vl. jm. Stanislav Řáda, * 23. 4. 1905, † 30. 4. 1985

c)   2. pol. 50. let

tzv. generační hry (dialog příslušníků 2 – 3 generací o smyslu života); úsilí o pozitivního hrdinu 

Pavel Kohout  * 20. 7. 1928

dramata V. Nezvala, F. Hrubína 

Josef Topol  * 1. 4. 1935

d)   v 60. letech

absurdní drama – obraz člověka, který ztratil smysl života ð varování 

Václav Havel  * 5. 10. 1936

Rozkvět divadel malých forem (od r. 1955), zvl. v Praze:

Reduta – text–appealy J. Suchého a Ivana Vyskočila  * 27. 4. 1929

Divadlo Na zábradlí – činohra i pantomima (Ladislav Fialka), Ivan Vyskočil, Ljuba Herrmannová 

Semafor (Sedm malých forem) – r. 1959 – hudebně zábavné divadlo autorské dvojice

Jiří Suchý– Jiří Šlitr

hry Člověk z půdy, Zuzana je sama doma, Jonáš a tingl – tangl aj., od 60. let

Jiří Grossmann a Miroslav Šimek 

pražský revuální soubor Rokoko 

satirické divadlo Večerní Brno 

brněnský soubor Husa na provázku aj.